Dneska by to šlo. Venku svítí slunce a sluneční paprsky, které konečně mají jarní sílu, se opírají do oken rodinného domu se zahradou, která téměř hraničí s břehem Sázavy. Je tu božský klid, je slyšet jen zpěv ptáků. Sedíme na terase u kávy a povídáme si. Kdo je panem domácím, kterého jsme navštívili? Je to člověk velikého hereckého talentu. Pan Jaromír Hanzlík.
Asi před 15 lety jsme se tu podél Sázavy procházeli s mým synem Davidem. To místo mi učarovalo a říkal jsem si, že tady bych chtěl žít. No a náhoda tomu chtěla, že jsem otevřel portál s realitními nabídkami a vyskočila na mě přímo jedna na tento dům. To jsem neváhal. Samozřejmě nebyl v takovém stavu jako teď. Dalo to dost práce a vlastně pořád je na domě co dělat. Do Prahy už bych se vrátit nechtěl.
Nanynka. Je mojí věrnou družkou. Je to nalezenec, asi před 6 lety ji našli u odpadků. Tak jsem se jí ujal a od té doby je na mě fixovaná. Je se mnou v podstatě pořád. A neházejte jí ty šišky, jinak se jí nezbavíte a budete je muset házet stále dokola.
Ano, tady už mám od vás kamna Arktic 12 s výměníkem. Hravě vytopí celý dům, mám to napojené na čerpadlo ve sklepě. Akorát mě občas zlobí čidlo. Mám je asi 10 let. Když jsem tehdy řešil výměnu, věděl jsem, že chci kamna se sklem, kde bude vidět oheň. Oheň totiž dělá atmosféru.
Rád u nich trávím čas. Dívám se do plamenů, to je často lepší než TV. Ten pohled mě uklidňuje, hlavně když jsem na něco naštvaný.
Naproti kousek odtud je takový malý domeček, který rekonstruuju pro člena rodiny a tam jsem si přál kamínka s plotýnkou. Aby se využilo teplo i k ohřátí vody nebo jídla. Obzvláště teď, při rostoucích cenách energií, oceňuji tuhle alternativu.
Při výběru kamen do nového domečku jsem šel už na jistotu, protože mám dobré zkušenosti s touto značkou. Je tedy cenově v té vyšší hladině, ale zase ten servis a poprodejní péče, to člověk rád ocení. Jsem nadmíru spokojen.
Můj herecký život se dělí na 30 let angažmá v Divadle na Vinohradech a 30 let na volné noze. Do Vinohradského divadla jsem odešel hned po maturitě, i když jsem byl přijat na DAMU. Kdybych měl vyjmenovat všechny role, které jsem ztvárnil, tak tu budeme ještě do zítra.
Mám svůj pořad Úsměvy Jaromíra Hanzlíka. Talkshow, se kterou párkrát do měsíce vystupuju po republice, abych neztratil kontakt s publikem. Lidi vždycky baví historky ze zákulisí a rádi se ptají.
Nejradši jsem ale tady u Sázavy. Teď je ještě klid, ale za chvíli tu budou plout davy vodáků, tak bude veselo. Taky se mezi ně počítám. Dřív jsem i rybařil, dneska se spíš rád projdu podél řeky.
Závěrem pan Jaromír dodává: Upřímně? Nerad dávám rozhovory, ale s Vámi jsem si povídal rád.
Děkuji za posezení a povídání.